28. ledna 2009
Noc nebyla o nic lepší než ta včerejší. Venku bylo dokonoce podstatně snesitelněji než uvnitř, bohužel kvůli komárům nemůžeme otvírat okna. Ale dobře nám tak, když jsme chtěli šetřit na klimatizaci 🙂 . Moc jsme toho nenaspali, navíc budík začak zvonit ve vražedných 5:30, protože v 7 jel vlak do Mirissa. Co víc, probudili jsme se dost poštípaný.
Cesta do Mirissa a k ubytování
Cesta vlakem bez problémů. Opět platí, že bílí se nekontrolujou. Od vlaku jsem šlapali pěšky k ubytování zvoleném zabodnutím prstu do Lonely Planet na straně 143. Po ujití více jak 200 metrů poté, co nám domorodec řekl, že je to 100 metrů, jsme si vzali tuk-tuk. Na ty 3 kilometry se vyplatil :o) .
Ubytování v Mirissa
Milí domácí v guest house Amarasinghe nám řekli, že mají plno, ale vystěhují matku a další den již bude volný bungalov. Bungalovy vypadají moc pěkně. Matka je asi pěkná bordelářka, protože úklid trval docela dlouho. Pak nám ukázali pokoj. První věc, co mě překvapila bylo, že neměl dveře, ale jen závěs. Později jsme zjistili, že dveře tam přeci jen jsou, ale takové divné a bez klíče stejně k ničemu. Druhá legrace byli mravenci (nebo jim podobný malý potvory). Před odchodem na pláž je Mirka vystříkala Autanem. Z hemžících se čárek se rázem staly statické čárky.
… a rychle na pláž
Cestou na pláž jsme potkali opice a v řece (čti: stoce) krokodýla. Teda on jako krokodýl vypadal, ale na druhý pohled jsme zjistili, že je to varan. Místní jim říkají monitor. To hovado mělo dobrýho půl druhýho metru. Na první setkání bych klidně uvítal menší kousek 😉 .
Pláž prostě super. Žádný lidi, vlny jak namalovaný a velký tak akorát. Když jsem šel koupit vodu a vracel se s oranžovým kokosákem s brčkem, připadal jsem si jako z reklamy na zájezd. Jen s tím rozdílem, že tuhle fotku dávají k zájezdům autobusem do Itálie.
Zpátky do guest house
Sprcha
Kapku jsme se přismahli a mazali domu. Ve sprše byla spousta mrtvých teček. Pustil jsem vodu a zkusil poštelovat sprchu, když v tom se začaly tečky znovu rojit – nové, aby bylo jasno. Nejdřív jsem myslel, že z rozklíženého upevnění sprchy, pak jsem zjistil, že lezou z rukojeti samotné. Přišel jsem na to tak, že jsem rukojeť držel a za chvilku mi lezli po ruce a začali kousat. Jal jsem se je omývat vlažnou vodou z kohoutku pod sprchou. Zdálo se, že je to vhodná metoda, protože už po pěti minutách omývání jich lezlo z držadla tak málo, že bylo možné se osprchovat.
Večeře
Po sprše jsem si dali večeři. Já makarony se sýrem a Mirka špagety se sýrem. Každému přinesli něco úplně jiného, ale co, bylo to dobré, a hlavně, že bez curry 🙂 .
Alkohol
Po večeři jsme si dali Arak, místní pálenku z kokosového mléka. Má to hodně variant. My měli nějaký hnědý a byl dobrý. Něco mezi Morgan Spice a whiskey. Spolubydlící, typický Angličan, jenž je na Srí Lance počtvrté, doporučuje čistý Arak – Coconut Arak.
Další den: Zítra se budeme válet a já fotit. Myslím, že nějaká ta fotka z cestovky by mohla vyjít – je to tu opravdu pěkné.
Fotogalerie
Ke dnešnímu dni není moc fotek. Buď jsem málo fotil, nebo neprošly filtrem 🙂 . Tento deficit by měly nahradit fotky z druhého dne v Mirissa.
Popisek fotografie se zobrazí po najetí myší.
Kam dál?
Cestopis
- Den 9. – Zewling v Mirissa I. – v Mirissa se kromě válení na pláži, vodních her a focení nic dělat nedá, ale to vůbec nevadí
- Den 10. – Zewling v Mirissa II.
Praktické informace
- Ubytování v Mirissa – Amarasinghe Guest House
- Léky, očkování, drogerie – jaké opalovací krémy zabalit