Den 7. – Průzkum po Galle

27. ledna 2009

Noc byla pekelná, teplotně. Nevím, jestli je to tím teplem nebo je to jet lag (Wikipedie: jet lag) – nedá se spát, ale ani vstávat. Dvě hodiny jsem každých 10 minut típal budík! Ani osvěžení sprchou nepomáhá, studená voda je totiž teplá. V 11 hodin, v tom největším pařáku, vyrážíme do města. U nádraží potkáváme našeho včerejšího informátora. Má 400 českých korun, které chce směnit za rupie. Proč bysme mu nepomohli… Na oplátku nám vysvětluje, kde výhodně směnit dolary, ale volíme raději banku.

Srí Lanka nabízí velmi levné boty od Bati

Koupil jsem si sandály od Bati za baťovských 799 rupií (160 Kč). V Praze by stáli minimálně těch 799 ale v korunách. Konečně jsme také sehnali Citronellu (300 rupií), krém proti komárům, spáleninám a na štípance. Na trhu jsme koupili ovoce, poblíž nějaký místní pečivo s curry a žlutooranžový kokos k osvěžení – začíná mi chutnat. Cestou zpátky jsme to vzali přes hradby, které jsme včera kvůli tmě neviděli. I při této cestě si ochočíme nějaké psy. Jsou ale úplně blbí – nejedí chleba a nepijou vodu.

Galle je dobré místo na nákup suvenýrů

Po krátkém odpočinku v guest house vyrážíme na druhou část obchůzky. Pidlookého mužíka, který nám již dvakrát v guest house nutil prohlídku jeho dílny se šperky, se zbavujeme tak, že mu nedáváme možnost opustit naše téma rozhovoru a už pokračujeme naším směrem na Church street. Je to ulice s několika krámy s oblečením, věcmi pro domácnost a šperky. Prodavač ve špercích byl s nabídkami velmi neodbytný, v ostatních krámech nás naopak vůbec neobtěžovali a byli velice milí. Obchod Elephant walk nabízí jak oblečení, tak „potřebné věci“ do bytu a kuchyně, ve většině případů ve s motivem slonů. Chtěl jsem si koupit stojací lampičku, ale špatně se balí 🙁 .

Udělat ryby teda umí!

Obešli jsme dva kostely a podívali se do buddhistického chrámu. K večeři jsem si dal tuňákový salát a Mirka Barakudu. Ta potvora (ryba) má modrý kosti, ale byla móóóc dobrá. Ochutnali jsme taky zázvorový pivo, ale je to vlastně Sprite s barvou Liftu. Lavazza kávička na závěr 🙂 . Restauraci Pedlar´s Inn lze jedině doporučit pro velmi pěkné prostředí a výborné jídlo. Navíc působí jako magnet na sejry. Asi i proto, že se o ní píše v Lonely Planet.

Další den: Zítra nás čeká Mirissa – původně poklidný baťůžkářský resort s krásnými plážemi (prý i po Tsunami).